Josef Božek

Josef Božek  (28. února 1782 Biery,Slezsko – 21. října 1835 Praha) byl český mechanik a konstruktér, známý především konstrukcí prvního parovozu v českých zemích.

Vystudoval gymnázium v Těšíně, poté dva roky v Brně a v roce 1804  odešel do Prahy. V Praze začal studovat univerzitu, ale pak neodolal nabídce ředitele pražské polytechniky F.L.Gerstnera a nastoupil jako mechanik na Stavovský polytechnický ústav.

Mechanická zařízení konstruoval už během gymnaziálních studií. V Praze vyráběl pohyblivé protézy, konstruoval i hodiny pro účely výuky i pro speciální použití. Například jeho přesné hodiny, sestrojené v roce 1812 pro hvězdárnu Klementinum, byly používány až do roku 1984.

Dále se věnoval konstrukci čerpadel a později i vagónů i pro koněspřežnou železnici z Českých Budějovic do Lince.

Josef Božek byl mimo jiné vychovatelem Karla Clam-Martinice a na jeho pozvání trávil s rodinou léto 1815  ve Smečně.  V té době se Božek zabýval výrobou parního stroje. Vložil do této věci spoustu sil a vysoký kapitál, ale nedařilo se mu. Hrabě Clam-Martinic nechal veškeré části parního stroje převést na své náklady na náš zámek. S Božkem na stroji pracoval jeho tovaryš Prokop Svoboda a panský kovářský mistr Nechleba se svými tovaryši a učedníky ze Smečna. Nakonec se parostroj rozjel – a to vše v létě na nádvoří smečenského zámku.

 "REPLIKA PAROVOZU"

Až 17. září 1815  předvedl v Královské oboře první parou poháněný automobil na našem území. Při opakovaném předvádění v roce 1817,  kdy ukazoval na Vltavě i parník vlastní konstrukce, mu byla ukradena pokladna s vybraným vstupným. Zadlužený Božek rozbil svůj vůz a zanevřel do konce života na experimenty s parním strojem.